V dnešní době, kdy už každý z nás může pomocí svých inteligentních senzorů a na ně napojeného ovladače konfigurovat vlastní imaginární příběh, který si následně přehraje na obrazovce nebo na projekčním plátnu v režimu 6D, a stát se dokonce jeho hrdinou, si už těžko dokážeme představit, že byly doby, kdy se lidé dívali na televizní seriály vysílané odkudsi z velínů televizních stanic. Zdá se to neuvěřitelné, ale tehdy lidé opravdu usedali v obývacích pokojích k velkým obrazovkám, aby si nechali vnutit osudy hrdinů zosnovaných tzv. scenáristy a režiséry a pouštěných v pravidelných denních časech po dávkách, které se nazývaly díly. Každý seriál jich měl několik, a pokud byl úspěšný, odhodlaly se televizní stanice k natočení jednoho, dvou i více sad.

Lidé byli ochotni u seriálů trávit dlouhé chvíle, často nesmyslně spousty dnů přerušované jinými pořady, a navíc doplňované reklamními bloky. Ale osudy jejich oblíbených hrdinů jim byly vším – projektovali do nich své touhy, představy, své prohry i svá vítězství.

Našemu týmu se podařilo rekonstruovat někdejší časopis, který se zabýval otiskováním upoutávek na pořady vysílané v televizích. Požádali jsme doc. Prázdného, odborníka na humanopapilární technicismus, aby si upoutávky z časopisu z desátých let 21. století přečetl a pomohl nám na základě nich analyzovat obsah seriálů, které tehdy, zhruba před třiceti lety, bavily naše předchůdce. Dnes vám přinášíme závěry jeho studie.

Nelítostný čas 128 (V)

Karel potká Martu na novém tržišti a zjišťuje, že ho pořád miluje. Klára se dovtípí, jak je to s Františkovou služební cestou, a uteče k mamince. Lucie se dozvídá velké tajemství. Vanda a Petr, aniž by to tušili, se ocitají v léčce. Kamila dává v práci výpověď a odjíždí za Rosťou.

Přesně jak říká název seriálu, příběhy jehož hrdinů mohli diváci na televizních obrazovkách sledovat už v páté sérii, čas je nelítostný. Přesto jsou jistoty, které jejich osudy dláždí už stovky dílů – například trvalá láska Marty ke Karlovi, kterou ani mnohaleté odloučení neodválo. František patrně podvádí svou přítelkyni (nebo manželku?) Kláru a ta pro ústup volí klasickou cestu – jen s malou taškou a příruční kabelkou odjíždí k mamince, neboť jí hrdost nedovolí, aby Františkovi dělala scény. Jaké je ono velké tajemství, jež se Lucie ve 128. pokračování dozvídá? To se z upoutávky v časopise nedozvíme a můžeme se o něm jen dohadovat. Z naléhavosti, s jakou je to řečeno, usuzujeme, že se jedná o něco velmi zásadního, možná jde o dosud skrývanou touhu některého z hrdinů stát se poslancem nebo soudcem. Ani o léčce, v níž se společně ocitají Vanda a Petr, nevíme nic bližšího, podstatné ale je, že v tom nebude jeden každý z nich sám, ale v pasti budou spolu. Nezbývá než věřit, že je jejich společný osud ještě více stmelí. Zato o Kamile se dozvídáme mnohé – kupříkladu to, že je rozhodná, určitě rozhodnější než Rosťa, protože odjela ona za ním a nečekala, až tomu bude naopak. Zjevně jde o seriál, který si na televizních obrazovkách našel spoustu fanoušků. Více než 120 dílů páté série dává tušit, že tvůrci vsadili na oblíbené téma.

Na rohu přesně v pět 18 (II)

Alice podává přihlášku do konkurzu. Pavel se diví Janiným obavám z toho, co je oba čeká. Ivana Martině prozradí Dušanovy touhy. Jarmila potkává Sáru a rozhodne se pozvat ji na kafe. Jarda je stále neústupnější a Žaneta k němu musí hledat stále složitější cesty.

Seriál s poněkud tajemným a otázky vzbuzujícím názvem byl sondou do pracovních vztahů i ryze osobních osudů obyčejných lidí, jakých bychom na rohu jakékoli tehdejší ulice našli stovky. Diváci mohli jeho prostřednictvím napjatě sledovat každodenní obavy hrdinů o obživu. Rozhodnutí zúčastnit se konkurzu, jaký podstoupila Alice, nedělá člověk jako na běžícím pásu a populární hrdinka si jistě prošla peklem nejen před konkurzem, ale i během něj. Těžko říct, co ji čekalo po něm a jestli se vlastně její snaha o změnu zaměstnání neminula účinkem. O obavách Pavla a Jany nevíme nic bližšího a vzhledem k neurčitosti takové upoutávky si dovolujeme odhadnout, že buď nešlo o hrdiny, kteří byli v seriálu přítomni jeho od začátku, nebo naopak jejich účinkování v něm během několika příštích dílů skončilo, protože jejich představitelé patrně dostali hlavní role v nějakém z jiných seriálů. Ivana byla patrně trochu liška podšitá, která strojila úklady vůči Dušanovi. Zda za tím byla dávná pravda, že co se škádlívá, se rádo mívá, nebo nějaká Ivanina zapšklost, nevíme. Proč zvala Jarmila Sáru na kávu, nemůžeme z tak krátké upoutávky poznat. Nevíme ani, zda Sára vlastně kávu dopila, protože za setkáním obou dam cítíme jistou dramatičnost a náznak konfliktu. Stejně tak měli mezi sebou komplikovaný vztah Jarda a Žaneta. Jarda, který si odjakživa nikoho nepřipouštěl příliš blízko k tělu, nepustil do své osobní zóny ani Žanetu a s ohledem na délku trvání seriálu můžeme potvrdit, že trpělivost s ním docházela nejen jeho partnerce, ale s největší pravděpodobností i divákům.

Kancelář v centru 15

Blažena volá Jiřině a zve ji na setkání po letech. Jiřina se těší, ale v žádném případě nechce, aby se o jejím výletu dozvěděl Filip. Broňa musí náhle k lékaři, kde se setkává se svým dávným spolužákem. Jiří se po měsících váhání konečně stěhuje k Josefovi. Lída si není jistá, proč s ní Pavla nemluví.

Seriál, který měl být vlajkovou lodí jedné z nových televizních stanic, se patrně netěšil příliš velkému zájmu. Odhadujeme, že nepřežil víc než jednu sérii. A přitom měl velké ambice – cílem tvůrců bylo nastavit zrcadlo lidem, vztahům a příběhům v typické české kanceláři oněch bouřlivých let. Namísto klidného sledování zaměstnanců v jedné kanceláři (snad ze státní správy?) museli diváci řešit konflikty, k nimž docházelo mezi jednotlivými protagonisty této série. Vždyť ve zveřejněné upoutávce se vůbec nemluví o strastech kancelářského soužití, jako jsou objednávky psacích potřeb nebo příprava na valnou hromadu, a prostor je věnován starostem jednotlivých pracovníků. Jejich vztahy se navíc začaly nebezpečně prolínat. Proč Jiřina v pracovní době řeší, jestli se Filip dozví o jejím výletu s kdovíkým? Ne, tento seriál si rozhodně nemohl najít cestu k srdcím diváků a nic na tom nezměnilo ani Jiřího odhodlání konečně se odstěhovat k Josefovi, se kterým snad sdílel podobného koníčka, pravděpodobně zálibu v železničních modelech.

Kadeřnice 47 (III)

David nejeví známky lítosti, když mu Anna řekne o rozchodu s Martinem. Marek se dozvídá, jak dopadla zkouška v divadle, a objednává zájezd. Bohunka by ráda na Mácháč, ale raději to Markovi neřekne. Blanka je smutná, že děti pojedou do ciziny, a nechává si přivézt pizzu.

Na malém prostoru obyčejného kadeřnictví jednoho českého maloměsta rozehráli tvůrci seriálu Kadeřnice ságu propletených osudů, jimž patrně vévodily příběhy hlavních hrdinek Anny a Bohunky. Soudě podle počtu dílů, povedlo se jim to na jedničku, neboť diváci týden co týden usedali pravidelně k televizním obrazovkám, aby se nechávali unést jejich příběhy. Z upoutávky na jediný díl jsme schopni pochopit mnohé – například to, že vztah mladé Bohunky s poněkud bohémským Markem byl zjevně poznamenán nedostatkem. Aby nevystavovala Marka zbytečným starostem, nechala si Bohunka své přání odjet alespoň na prodloužený víkend k Máchovu jezeru pro sebe. Jaké muselo být její překvapení, když se po všech útrapách skromného života kadeřnice dozvěděla, že Marek koupil zájezd, patrně do Mělníka? Leč ani výlet do Mělníka nemohl Bohunce nahradit to zklamání, jak daleko to dotáhla Blanka, jejíž děti se dostaly do daleké ciziny a která svou nejistotu mohla dennodenně zahánět dávkami oblíbené pizzy.

Já a on 187 (IV)

Jakub zanechává dopis na rozloučenou. Růžena přistihne Veroniku při lži a svěří se s tím Boženě. Ladin se vyznává Olze a dostává dopis od Ondřeje. Hana je zoufalá z náhlého obratu v jejím životě a rozhodne se jednat. Vladimír mlčí o svých dosavadních neúspěších v zaměstnání.

Seriál Já a on, který zvládl držet diváky v napětí nejméně čtyři sezony a který musel jejich obrazovky zaměstnávat nejméně tři- až čtyřikrát týdně, patrně patřil k tomu nejtemnějšímu, co české televizní stanice divákům, snad ve snaze podpořit je v jejich vlastních smutných životech, přinášely. Anotace jednoho z jeho mnoha dílů ostatně mluví za vše – Jakub se loučí se životem a nic nenasvědčuje tomu, že by si své odhodlání rozmyslel. Veronika lže a Hana je zoufalá, přičemž není jasné, jestli její rozhodnutí jednat spěje k nějakému šťastnějšímu rozuzlení. Neúspěšnou postavou je rovněž Vladimír, kterému se nedaří v zaměstnání. Svými krizemi ale v seriálu procházely jistě i další osoby, jejichž výčet se do upoutávky jediného dílu nemohl vejít.

Karel Veliký 18 (II)

Marie objeví Karlovu fotku z mládí a oba se nad ní večer srdečně zasmějí. Prokop najde v popelnici hračku z dětství a okamžitě kontaktuje Alžbětu. Dana přijíždí pozdě na schůzku a Dan se kvůli tomu rmoutí. Tomáš si pořizuje kočku a vrací Markétě klíč od jejího bytu. Karel ho zve do hospody, aby nebyl tak sám.

Zjevná narážka na nejúspěšnějšího vládce francké říše je nadsázkou vlivu, který měl hlavní hrdina Karel Veliký na ostatní hrdiny stejnojmenného seriálu. Vždyť už jenom skutečnost, že se Marie pobaví nad Karlovou fotografií z mládí, svědčí o tom, že Karel je patron do nepohody, je-li schopen přenést na ostatní hrdiny a spolu s nimi i na diváky tolik legrace jen díky mnoho let starému snímku. V osmnáctém dílu druhé série sice ještě nemohly být všechny charaktery vykresleny dokonale, ale za oněch několik týdnů, během nichž diváci příběhy seriálů sledovali, už museli o každé jedné postavě znát mnohé. Tak kupříkladu věděli, že Dana není příliš spolehlivá, kvůli čemuž je její přítel Dan schopen být velmi smutný. Není jasné, co Danino zpoždění tentokrát způsobilo, jisté ale je, že Tomáš byl hrdinou velmi nerozvážným, když si pořídil kočku a ve stejné chvíli se odstěhoval od Markéty, a navíc byl schopen svou zvířecí přítelkyni nechat zavřenou v novém, neznámém bytě nebo ji s sebou vést do restaurace.

Nejdelší zápas 28 (VIII)

Zuzana vrací Matějovi poslední úder. Jindřich má obavy, aby jeho rozepře s Kristýnou nevyvrcholily Soniným hněvem. Lukáš se Magdě svěřuje, že už tři roky tajně spoří na svatbu. Linda je dojatá, když se dozvídá o Honzových citech. Mirek se připravuje na schůzku a nečekaného spojence poznává v Jitce.

Spojitost posledního úderu s názvem seriálu napovídá o tom, že ne nadarmo si museli seriál Nejdelší zápas oblíbit také fanoušci sportu. Zvraty, dramatické události a široce rozkročené dějové linie, které naznačuje už krátká anotace 28. dílu osmé série, stály za obrovským úspěchem seriálu, v němž se postavy střídaly v dynamickém sledu. Zdá se, že divák byl svědkem mnoha citových vzplanutí a ano, také dilemat, vždyť Jindřich se patrně musel vyrovnávat s existencí jakéhosi partnerského trojúhelníku. Také náznaky Miroslavova osudu dávají tušit, že také v tomto případě šlo o poněkud zapeklitější skutečnosti, než by se mohlo na první podívání zdát. Jisté napětí lze sledovat také ze vztahu Lukáše a Magdy, Lukáš se ale v této věci ukazuje jako charakter, neboť svou lásku k Magdě prokazuje tajným spořením na svatbu se svou milou. Emocionálních vzruchů se ale diváci dočkali ve větší míře – to když sledovali například také dojetí Lindy nad vyjevenými Honzovými city. To vše v jediném dílu seriálu.

Pavlač 8 (II)

Denisa už nemůže déle snášet Davidovy alkoholické výlevy a odjíždí k Sandře. Radim se konečně odhodlává k tomu, aby Báru pozval na chatu. Anežka nechává vztahu s Marcelem volný průběh. Standa si kupuje novou televizi, aby zažehnal splín. Dita se obává nejhoršího.

Pavlač, historické paradigma mnoha činžovních domů, se stala kulisou poměrně oblíbeného seriálu pro mladé, který měl lidem od 18 do 28 let kompenzovat nedostatek jiné zábavy. David, zjevný alkoholik, si nedělá nic ze své mužské pověsti a chová se neurvale, leč ne vždy mu jeho chování projde. V osmém díle druhé série je tak nucen vypít odvar z pelyňku poté, co Denisa odjede k Sandře, patrně milence nebo přinejmenším velmi dobré přítelkyni. Své zamotané osudy ale na televizních obrazovkách prožívaly i další postavy, v uvedeném díle například mohli diváci sledovat váhání Radima a jeho boj s vlastní nesmělostí. Oproti tomu Anežka se patrně nenechala svými city příliš ovládnout, což dávalo příštímu ději a jejímu vztahu s Marcelem řadu příležitostí k mnoha dalším a dalším zápletkám. Čeho se obávala Dita, sice nevíme, ale s ohledem na potřebu dramatických zvratů usuzujeme, že to nebylo nic, po čem bychom měli toužit. A jak je vidět, zálibu ve sledování televize se podařilo tvůrcům propašovat i do seriálu, neboť smutný Standa se vydal do obchodu, aby zakoupil nový přístroj. Scenárista zřejmě využil postupu zvaného seriál v seriálu a je dost možné, že právě díky Standovi a jeho oblibě sledování televize mohli být diváci Pavlače svědky ještě dalšího, paralelního příběhu, který jim Standův obývací pokoj zprostředkoval.

V olivovém háji 3 (VI)

Francesca odjíždí do Florencie hledat Mauricia. Carlo se v Pise setkává pozdě v noci s Pierrem a domlouvají podrobnosti pomsty. Julietta se probudí z kómatu a přeje si, aby byl Jean Franco mrtvý. Silvia píše dopis do Sieny a žádá pro Marca co nejvyšší trest.

Oblíbené Toskánsko se stalo kulisou seriálu a nástrahách života mladé Francescy, o jejíž osudech se toho ale z anotace příliš nedozvíme. Usuzujeme, že seriál mohl být poplatný tehdejšímu zájmu o červenou knihovnu, protože z náznaků příběhu třetího dílu šesté série jsme schopni vysledovat zapeklité osudy několika hrdinů, vzájemně provázaných přátelstvím, láskou, nenávistí a touhou po pomstě. Černý Petr v příběhu patrně zůstal v ruce Marcovi, pokud se mu nepodařilo u církevní vrchnosti vyprosit nižší trest, nebo dokonce milost. Ale jak už to v takových složitých zápletkách bývá, možné je, že nakonec bylo všechno jinak a krutý osud postihl buď Juliettu, nebo Silvii, jejichž intrikám byli vystaveni nejen hrdinové seriálu, ale také diváci usedající dvakrát týdně do pohodlných křesel, aby sledovali složitou spleť vztahů a událostí odehrávajících se ve stínu olivovníků.

Čtrnáctá komnata 12 (III)

Lord Henry nachází svou choť mrtvou v Jeanově ložnici. Po svém oblíbeném ranním doutníku a skleničce whisky se vypraví do města, aby najal soukromého detektiva. Když po cestě zjistí, že Jean už v noci zmizel, takže není nikdo, kdo by popohnal koně, zůstane sám uprostřed neprostupných hvozdů bez kapky koňaku a s poslední hrstkou tabáku.

Anglická detektivka-horor využíval oblíbený motiv anglického venkova a jeho bezprostředního okolí a přenesl diváky do prostředí vyšších vrstev. Dělníci, švadleny a montéři v automobilových továrnách mohli na svých televizních obrazovkách jednou týdně sledovat osudy lorda Henryho a jeho panství. Každý díl nabízel jinou zápletku, námi analyzovaná anotace svědčí o náhlém zvratu v lordově životě, neboť se musel vyrovnávat se ztrátou své manželky, ať už milované, nebo nenáviděné – smrt osoby, s níž sdílí své pečlivě obhospodařované venkovské obydlí, zasáhne každého, lorda Henryho nevyjímaje. Přestože se seriál čtrnáctá komnata, odkazující na tajemství, jež patrně lord Henry, případně jeho manželka, střežili jako oko v hlavě, ale kvůli nevyjasněným autorským právům o jednotku přeskakující pojmenování, odehrával ve vzdálené Anglii, navíc pravděpodobně již v 19. či na začátku 20. století, nastavoval zrcadlo tehdejší společnosti, neboť pranýřoval neřesti zhýralého života šlechty a poukazoval na nešvary objevující se v každé době.

Na závěr své studie docent Prázdný uvádí: „Jak vidno, většina seriálů se v době před několika desítkami let odehrává v našem časoprostoru, neboť hrdiny podobných příběhů, jaké televizní série zobrazují, mohli být obyčejní lidé jako vy nebo já. Ne náhodou jsou však vyprávění zachycující intrikaření, závist, zlobu a faleš zasazena do daleké Itálie nebo Anglie století minulých.“