„Chtěl bych zvýšit plat,“ zahuhňal pan Pytlíček skromně, když se konečně po dvouhodinovém čekání ocitl před svým nadřízeným, produktovým ředitelem nejmenované firmy, a sekretářka mu řekla, že může jít dál. Pan Pytlíček si byl jistý, že dvě hodiny nicnedělání nemohou na jeho zásluze vyššího platu vůbec nic změnit, a že pokud si někdo z celého oddělení vyšší plat zaslouží, je to právě on. A je-li mu známo, všem ostatním už platy zvýšili, takže on je navíc na řadě.

Produktový ředitel Francírek, který už několik měsíců seděl ve vlastní kanceláři ve třetím patře, neboť si její existenci vyžádala jeho práce s choulostivými informacemi, si tím naopak jistý nebyl. Cožpak o to, za normálních okolností by snad vůbec nebyl proti, vždyť pan Pytlíček byl svými pracovními zásluhami pověstný nejen v nejmenované firmě, byl tu ovšem jeden delikátní problém – a sice ten, že zvýšit plat potřeboval i ředitel Francírek. Náhoda totiž chtěla tomu, že v takřka stejném okamžiku, co se rozhodl o zvýšení platu požádat pan Pytlíček, odhodlal se k témuž ředitel Francírek. Odpoledne ho kvůli tomu čekala návštěva jeho nadřízeného, generálního ředitele Kvapila. Když zvýším plat Pytlíčkovi, uvažoval celkem logicky Francírek, zákonitě nezbydou peníze na mě.

„Doba je zlá,“ jal se Francírek vysvětlovat Pytlíčkovi situaci, aby zmírnil jeho odhodlání vybojovat si lepší peníze stůj co stůj. „Naše produkty už nejdou tolik na odbyt a vůbec, není snadné vypořádat se s tuhou konkurencí, která své výrobky prodává levněji. Přijďte za tři měsíce, to už bude situace příznivější.“

Pan Pytlíček nebyl připraven na vše a varianta odložení spotřeby o tři měsíce ho nenapadla, když si před schůzkou s Francírkem sumíroval možnosti, které mohou nastat. Byl proto schopen pouze se uklonit, zmlknout a odpotácet se do své kanceláře, sdílené s ostatními členy produktového týmu, aby svědomitě dohnal dvě hodiny strávené čekáním ve Francírkově kanceláři.

O několik hodin později stanul produktový ředitel Francírek v kanceláři generálního ředitele Kvapila a jal se vydobýt si vyšší plat, který si, jak věřil, jistojistě zaslouží.

A dál už vše necháváme na velectěné fantazii váženého čtenáře, neboť on sám si jistě umí nejlépe udělat obrázek o tom, jak to na světě chodí. Podle první verze informoval generální ředitel Kvapil produktového ředitele Francírka o tom, jak je doba zlá, jelikož firma měla těsně před valnou hromadou a bylo třeba akcionáře přesvědčit o skvělých výkonech, pro generálního ředitele Kvapila korunovaných odměnou za splnění plánu. Ve druhé verzi odešel ředitel Francírek z kanceláře ředitele Kvapila s příslibem vyššího platu, protože loajální manažery je třeba motivovat k ještě lepším výkonům. Třetí verze staví na hlavu Francírkovu domněnku o snadné cestě k vyššímu platu, neboť panu Pytlíčkovi došlo, že než ublíženě čekat další tři měsíce, jak se situace vyvine, bude lepší jít štěstí naproti a přijmout lépe placené místo u konkurence, která vyrábí levněji a potřebuje lidi, co rozumí produktům nejmenované firmy. Pan Francírek tak záhy získal možnost vrátit se do kanceláře ke svému týmu, neboť byl sesazen na pozici pana Pytlíčka a jeho vlastní kancelář ve třetím patře osiřela. Čtvrtá verze je vůči bývalému produktovému řediteli Francírkovi poněkud krutá, neboť rozvíjí příběh verze třetí a zastihuje pana Pytlíčka, kterak vyhrává konkurz na funkci produktového ředitele s vyšším platem. V páté verzi se spolu s panem Francírkem dozvídáme, že produktový ředitel je popleta, neboť jednání o platech má v nejmenované firmě na starost manažer lidských zdrojů pan Foukal, na kterého generální ředitel Kvapil pana Francírka odkázal a se kterým musí o svém platu mluvit také pan Pytlíček.

V zatím poslední, šesté verzi byli oba vyšších platů chtiví pracovníci nejmenované firmy uspokojeni dosud netušenými možnostmi zaměstnaneckých benefitů. Oběma totiž byla zvýšena hodnota stravenek, na třicet dní prodloužena dovolená a zvýšen kredit mobilních telefonů, které používají i k soukromým účelům. Kromě toho si mohou v kanceláři dle libosti vařit instantní polévky, houpat se v zavěšených křeslech a v pracovní době hrát kulečník s kolegyněmi ze zákaznického oddělení.